dnes je 28.3.2024

Input:

Informace ke změnám evidence skutečných majitelů od 1. 6. 2021

14.5.2021, Zdroj: justice.cz (justice.cz)

Dne 1. 6. 2021 nabývá účinnosti zákon č. 37/2021 Sb., o evidenci skutečných majitelů („ZESM“), který zásadně mění řadu koncepčních a praktických otázek fungování evidence skutečných majitelů. Cílem zákona je zracionalizovat a zpřesnit právní úpravu zjišťování a evidování skutečných majitelů, transponovat požadavky evropských předpisů (zejména požadavek veřejnosti evidence a zavedení sankcí) a snížit administrativní zátěž evidujících osob. Níže jsou blíže popsány nejvýznamnější aspekty nové úpravy a změny, které přináší.

Nová evidence skutečných majitelů

Nová evidence skutečných majitelů navazuje na dosud fungující evidenci údajů o skutečných majitelích podle zákona č. 304/2013 Sb. Většina dosud zapsaných údajů bude novou evidencí převzata (§ 59 ZESM).

Základní charakteristiky evidence se nemění. Evidence je nadále informačním systémem veřejné správy vedený příslušnými soudy. Evidence skutečných majitelů není veřejným rejstříkem ve smyslu zákona č. 304/2013 Sb., ačkoli z technického hlediska je provozována na platformě stejného informačního systému.

Evidence skutečných majitelů slouží k evidování zákonem stanovených údajů o tzv. skutečných majitelích tuzemských právnických osob a právních uspořádání (§ 12 ZESM). Oproti stávající úpravě se povinně zapisují i některé další údaje (§ 13 ZESM). Zejména je v situacích, kdy je pozice skutečného majitele založena nepřímo, zapisován popis tzv. struktury vztahů.

Přístup k údajům v evidenci skutečných majitelů

Nově bude evidence částečně přístupná veřejnosti, a to zdarma na internetu. Veřejnosti je umožněn přístup k údajům o jménu, státu bydliště, roce a měsíci narození a státním občanství skutečného majitele a o údajích o skutečnostech zakládajících postavení skutečného majitele.

Přístup ke všem evidovaným údajům mají zákonem stanovené subjekty a orgány veřejné moci (§ 16 ZESM), a to prostřednictvím internetu. Svůj úplný výpis z evidence může získat také evidující osoba a u ní zapsaný skutečný majitel využitím nástrojů elektronické identifikace. Nyní využívané jedinečné identifikátory skutečného majitele (tzv. JISM kódy) přestanou fungovat.

V případě dálkového přístupu pro vybrané subjekty dochází ke změnám především při ztotožňování oprávněných přistupujících fyzických osob. Stávající režim tzv. jedinečných identifikátorů (tzv. JIOO kódů) se opouští. Oprávněné osoby prokazují svoji totožnost prostřednictvím nástrojů elektronické identifikace (např. elektronický občanský průkaz). Žádosti o zřízení dálkového přístupu vyřizuje Ministerstvo spravedlnosti. Stejně jako doposud bude možné v případě orgánů veřejné moci dálkově přistupovat k neveřejným údajům v evidenci skutečných majitelů za využití služeb JIP/KAAS.

Veškeré výpisy, které bude možné z evidence získat, budou v elektronické podobě.

V souvislosti s novou právní úpravou lze doporučit osobám a subjektům využívajícím dálkový přístup do evidence, aby se připravily na nové mechanismy ztotožňování oprávněných fyzických osob. Nově budou využívány nástroje elektronické identifikace.

Vymezení skutečného majitele

Nová definice skutečného majitele má postavit najisto některé sporné otázky a zároveň lépe sledovat smysl a účel transponované směrnice. Cílem je vymezit skutečného majitele jednak přesně a jednak tak, aby byl institut skutečného majitele smysluplně aplikovatelný.

Skutečným majitel je nově vymezen pomocí dvou pojmů, a sice koncového příjemce a osoby s koncovým vlivem (§ 2 ZESM). Skutečný majitel je každá fyzická osoba, která je koncovým příjemcem nebo osobou s koncovým vlivem. Slovy zákona:

  • Koncovým příjemcem je osoba, která může mít přímo nebo nepřímo prostřednictvím jiné osoby nebo právního uspořádání podstatnou část z celkového majetkového prospěchu tvořeného při činnosti nebo likvidaci právnické osoby nebo tvořeného při správě nebo zániku právního uspořádání („prospěch“), a tento prospěch dále nepředává.
  • Osobou s koncovým vlivem osoba, která může bez pokynů jiného přímo nebo nepřímo uplatňovat rozhodující vliv v právnické osobě nebo na správu právního uspořádání.

Jednoduše řečeno je skutečným majitelem člověk, který může mít pro sebe z právnické osoby (nebo právní uspořádání) přímo nebo zprostředkovaně významné příjmy nebo člověk, který může fakticky právnickou osobu (nebo právní uspořádání) přímo nebo zprostředkovaně řídit, aniž je sám někým řízen.

Skutečný majitel se i nadále určuje ve vztahu k nějaké právnické osobě nebo k právnímu uspořádání, přičemž tímto pojmem se rozumí svěřenský fond nebo zahraniční svěřenský fond.

Zákon přibližuje, kdo je v jakých situacích koncovým příjemcem nebo osobou s koncovým vlivem, zejména s ohledem na jimi držené podíly (§ 3 a 4 ZESM). Obecně platí domněnka, že skutečným majitelem je v případě obchodní korporace ten, kdo má více jak 25% podíl. Dále jsou upravena pravidla pro stanovení tzv. náhradního skutečného majitele pro případy, kdy se nepodaří určit skutečného majitele řádným způsobem (§ 5 ZESM).

V případě svěřenských fondů, fundací a ústavů zákon stanoví, kde u nich je vždy také skutečným majitelem, bez ohledu na materiální posouzení (§ 6 ZESM).

Společenství vlastníků

U některých právních forem se stanovuje nevyvratitelná domněnka, že tyto právnické osoby nemají skutečného majitele (§ 7 ZESM). Mezi tyto právní formy patří zejména stát, obce a jimi zřizované nebo ovládané právnické osoby a také společenství vlastníků jednotek. Dané subjekty podle nové úpravy skutečné majitele neevidují. Pokud tuto povinnost již splnili, dojde k výmazu všech záznamů bez náhrady.

V souvislosti s novou právní úpravou lze zejména právnickým osobám se složitější vlastnickou a řídící strukturou doporučit, aby ověřili své skutečné majitele ve smyslu nových přesnějších vymezení.

Právnickým osobám, i nichž podle § 7 ZESM platí, že nemají skutečného majitele (např. SVJ, příspěvkové organizace) lze doporučit nevyvíjet ve vztahu evidenci aktivitu. Všechny údaje zapsané u těchto osob dle stávající právní úpravy budou od 1. 6. 2021 z evidence vymazány.

Údaje zapisované do evidence skutečných majitelů

Předmětem zápisu do evidence skutečných majitelů jsou zákonem vymezené údaje o skutečném majiteli a související skutečnosti (§ 13 ZESM). Jde o (1) údaje identifikující osobu skutečného majitele (2) údaje objasňující, na čem je pozice skutečného majitele založena, včetně údajů o případné struktuře vztahů, (3) údaje o trvání pozice skutečného majitele a (4) údaje o právnické osobě nebo právním uspořádání, o jejichž skutečného majitele jde. Předmětem zápisu jsou dále i (5) údaje týkající se procedurálních aspektů zápisu jednotlivých údajů (kdy byly provedeny, respektive zpřístupněny). Konečně se zapisují (6) údaje v rámci tzv. poznámky nesrovnalosti.

Změnou oproti stávající úpravě je specifikace zápisu údajů o povaze postavení skutečného majitele. Povahou postavení je v kontextu zákona třeba rozumět to, jak daný člověk v základní rovině naplňuje vymezení skutečného majitele. Člověk může být koncovým příjemcem nebo osobou s koncovým vlivem, případně naplňovat oba tyto prvky současně. Může se též jednat o skutečného majitele náhradního (§ 5 ZESM). Ze zápisu musí být též zřejmé, zda je pozice založena přímo či nepřímo.

V případě nepřímého postavení skutečného majitele bude nutné zapsat popis struktury vztahů. Strukturou vztahů se rozumí vztahy, kterými koncový příjemce může nepřímo získávat prospěch nebo kterými osoba s koncovým vlivem může nepřímo uplatňovat svůj vliv, včetně vlastnické a řídicí struktury. Pro zápis popisu struktury vztahů bude upraven návrhový formulář. V rámci popisu struktury vztahů se zapisují jednak jednotlivé články struktury (prostředkující osoby), jednak údaje o vztazích mezi články – typicky velikost prostředkujících podílů.

Je-li pozice skutečného majitele založena jeho přímým či nepřímým podílem, je třeba zapsat velikost takového podílu.

Nově je také vyžadován zápis dne vzniku a zániku postavení skutečného majitele. Jelikož tento údaj může být v mnoha případech složité či nemožné zjistit, vychází se zásadně při zápisu z tvrzení evidující osoby (§ 23 odst. 6 ZESM). Ve vztahu ke skutečným majitelům zapsaným podle dosavadní právní úpravy platí, že za den vzniku jejich postavení se považuje den jejich zápisu (§ 59 odst. 5 ZESM).

V souvislosti s novou právní úpravou lze zejména právnickým osobám se složitější vlastnickou a řídící strukturou doporučit, aby ověřili, zda jim zapsané údaje vyhovují novému požadavku na zápis popisu struktury vztahů. Ze zápisu by také mělo být seznatelné, jaká je povaha postavení skutečného majitele.

Zápis a automatický průpis skutečného majitele

Významnou koncepční změnou je posílení role notářů při evidování skutečných majitelů. Notáři budou provádět přímé zápisy do evidence skutečných majitelů (§ 34 ZESM). Na základě řádně doložené žádosti jakékoli oprávněné evidující osoby notář vydá osvědčení pro zápis a následně zápis také dálkovým přístupem provede. Zápis notářem je rychlejší a především levnější. Notář zápis provádí ve lhůtě 3 pracovních dnů od podání žádosti, zatímco soud v řízení lhůtu stanovenu nemá.

Vedle zápisů na žádost notáři je nadále možné podávat návrhy na zápis přímo soudu. Nově soud vede řízení o zápisu. Nezbytné je v případě soudního řízení využití předepsaných návrhových formulářů, které se vyplňují na internetu. Návrhy je možné soudu zasílat zásadně jenom elektronicky (s uznávaným elektronickým podpisem nebo prostřednictvím datové schránky).

Nově je v právní úpravě specifikováno, jakými dokumenty lze žádost či návrh na zápis zejména doložit (§ 23 ZESM). Postačí přitom prosté kopie těchto písemností. Dokládat není třeba informace, které jsou soudu a notáři dostupné

Nahrávám...
Nahrávám...