Odpověď k dotazu o elektronickém hlasování při rozhodování v SVJ mimo zasedání shromáždění (§ 1211 - § 1214 NOZ ve znění po novelizaci občanského zákoníku zákonem č. 163/2020 Sb., s účinností od 1. 7. 2020 (dále též jen „novela OZ“), ve spojení s § 561 a § 562 NOZ v souboru ustanovení o formě právních jednání.
Dotaz:
Chtěla jsem se zeptat JUDr. Čápa, zda při zodpovídání dotazu (Elektronické hlasování, 5. 11. 2015) bral v potaz § 561 a § 562 NOZ, když v článku (píše: "Z uvedené právní úpravy - tedy je potřebné dovozovat, že elektronický způsob rozhodování vlastníků jednotek mimo zasedání shromáždění se nepřipouští a nelze jej ani uvést ve stanovách SVJ\"... Tento závěr je v hrubém rozporu s uvedenými paragrafy. Děkuji za případnou odpověď, případně za opravu článku, který je t.č. dosti aktuální a přitom v rozporu s platnou legislativou.
Odpověď:
Nahoru1. K dotazu a odpovědi Elektronické hlasování z r. 2015
1.1. V prvé řadě je nezbytné rozlišit předmět dotazu a především odpovědi z r. 2015.
Dotaz, na který bylo v r. 2015 odpovídáno (Elektronické hlasování), směřoval k využití možnosti elektronického hlasování v SVJ (bez konkretizace, zda se má na mysli rozhodování mimo zasedání shromáždění, anebo rozhodování statutárního případně kontrolního orgánu), spolu s otázkou, zda lze tuto možnost schválit na shromáždění a zda se lze při elektronickém hlasování odkazovat na § 1210 NOZ
K tomuto dotazu také směřovala odpověď z r. 2015, která se zabývala problematikou vztahu mezi § 158 odst. 2 NOZ (podle něhož zakladatelské právní jednání právnické osoby -v daném případě stanovy SVJ- může připustit rozhodování orgánu -tedy kteréhokoli orgánu SVJ- i mimo zasedání v písemné formě nebo s využitím technických prostředků) – na straně jedné, a § 1210 až § 1214 NOZ o rozhodování shromáždění mimo zasedání, na straně druhé. V odpovědi byl v podstatě vyjádřen názor, že § 158 odst. 2 se nepoužije na rozhodování mimo zasedání podle § 1210 až § 1214, a to z důvodu, že tato ustanovení (o rozhodování mimo zasedání shromáždění) jsou právní úpravou zvláštní ve vztahu k právní úpravě v 158 odst. 2., a to ze dvou důvodů:
- V prvé řadě podle 158 odst. 2 mohou stanovy připustit rozhodování orgánu i mimo zasedání v písemné formě nebo s využitím technických prostředků. Takové rozhodování tedy musí připustit stanovy. Oproti tomu podle § 1210 odst. 1 v tehdejším znění NOZ (po novele OZ, provedené zákonem č. 163/2020 Sb. jde o § 1211 odst. 1 větu první), lze rozhodovat mimo zasedání shromáždění, aniž by to muselo být uvedeno ve stanovách, a to v případě, že nebylo svolané shromáždění usnášeníschopné. V rámci novelizace NOZ zákonem č. 163/2020 Sb., s účinností od 1.7. 2020, byla také zrušena 30ti denní lhůta ve které (počítané ode dne, kdy se mělo konat zasedání shromáždění, které nebylo usnášeníschopné), mohla osoba oprávněná ke svolání shromáždění navrhnout, aby o těchže záležitostech bylo rozhodnuto mimo zasedání shromáždění (per rollam). Kromě toho, novelou OZ bylo vloženo nové výslovné ustanovení o postupu, má-li být rozhodováno per rollam v záležitosti, pro kterou zákon nebo stanovy vyžadují rozhodnutí osvědčené veřejnou listinou (notářským zápisem)- viz § 1211 nový odst. 2). I nadále mohou stanovy SVJ podle § 1211 odst. 1 věty druhé, připustit rozhodování shromáždění i mimo zasedání (per rollam) také v jiných případech, než z důvodu, že svolané (zasedání) shromáždění nebylo usnášeníschopné).
- Druhým důvodem pro stanovisko, že ustanovení o rozhodování mimo zasedání shromáždění je ustanovením zvláštním ve vztahu k § 158 odst. 2 (podle něhož se umožňuje, aby stanovy připustily možnost kteréhokoliv orgánu SVJ rozhodovat mimo zasedání v písemné formě nebo s využitím technických prostředků) -, je že v případě rozhodování mimo zasedání shromáždění podle § 1210 až § 1214 (po novele § 1211 až § 1214) se rozhodování mimo zasedání shromáždění připouští pouze v písemné formě („per rollam“).
1.2. Odpověď z r. 2015 tedy byla věnována vzájemnému vztahu mezi § 158 odst. 2, na straně jedné a § 1210 až § 1214, na straně druhé. Současně bylo v odpovědi uvedeno, že něco jiného je, pokud by chtělo SVJ do svých stanov zařadit možnost elektronického hlasování výboru SVJ, jako statutárního orgánu. V ustanoveních o bytovém spoluvlastnictví není v tomto směru nic blíže upraveno, použije se tedy také pro SVJ obecné ustanovení § 158 odst. 2 NOZ, podle něhož by mohly také stanovy SVJ připustit rozhodování výboru i mimo zasedání v písemné formě nebo s využitím technických prostředků (pokud by všichni členové výboru disponovali těmito technickými prostředky). V takovém případě by musel být tento způsob rozhodování umožněn výslovným ustanovením ve stanovách SVJ.
Odpověď z r.2015 se tedy nezabývala ustanoveními § 561 a § 562, na které v současné době poukazuje tazatelka (asi tehdy ke škodě věci, jak plyne z aktualizovaného současného dotazu tazatelky). Odpověď se tedy nezmiňovala o tom, kdy je ve smyslu § 562 odst. 1 zachována písemná forma i při právním jednání učiněném elektronickými prostředky, ve spojení s jiným právním předpisem (na který odkazuje § 561 odst. 1- tehdy zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu, který byl dnem 19.9. 2016 následně zrušen a nahrazen novou právní úpravou – viz dále v této odpovědi). Tento jiný právní předpis, na který odkazuje § 561 odst. 1 ve větě třetí, stanoví také, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost podepsat. K tomu lze pouze dodat, že v té době jiný předpis, na který § 561 odst. 1 NOZ odkazuje, tedy zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu, který vycházel z tehdejší směrnice ES č. 1999/1993/EC, (která nebyla přímo použitelná, protože se tehdy nejednalo o nařízení EU), poměrně striktně definoval elektronický podpis tak, že by nebylo možné pouhým podepsaným „obyčejným e-mailem“) – jak se tehdy v některých SVJ dovozovalo), rozhodovat mimo zasedání shromáždění tak, aby bylo právně závazné, tedy aby „byla písemná forma zachována… “ ve smyslu § 562 odst. 1 NOZ Podle zákona č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu, byl totiž definován elektronický podpis striktnějším způsobem než v současné době, a to tak, že: „elektronickým podpisem jsou údaje v elektronické podobě, které jsou připojené k datové zprávě nebo jsou s ní logicky spojené a které slouží jako metoda k jednoznačnému ověření identity podepsané osoby ve vztahu k datové zprávě“. - V podstatě tak bylo možné v uvedené době za účinnosti zákona č. 227/2000 Sb. dovozovat, že by se musela i v případě rozhodování mimo zasedání shromáždění (kde se předepisuje písemná forma) splnit podmínka pro zachování formy zaručeného elektronického podpisu (tedy vyšší formy elektronického podpisu), aby tak byla zachována písemná forma ve smyslu § 561 a § 562 NOZ, podle právní úpravy v té době účinné. (Pravděpodobně bylo vhodné v tehdejší odpovědi z r. 2015 poukázat také na tyto okolnosti ve vztahu k § 561 a § 562, ve spojení s tehdejším zákonem č. 227/2000 Sb., a to v zájmu komplexnosti tehdejší odpovědi).
Nahoru2. K současnému aktualizovanému dotazu, v němž je poukazováno na uvedená dvě ustanovení, jmenovitě na § 561 a § 562 NOZ
2.1. I nadále v této odpovědi vycházím z předpokladu uvedeného již v odpovědi z r. 2015, že ustanovení § 1211 až § 1214, o rozhodování mimo zasedání shromáždění (před novelou OZ zákonem č. 163/2020 Sb., s účinností od 1.7. 2020 se jednalo § § 1210 až § 1214), jsou ustanoveními zvláštními ve vztahu k § 158 odst. 2 NOZ, jak je uvedeno shora v části I. bod 1.1. této odpovědi, - kdy § 158 odst. 2 se obecně vztahuje na všechny orgány SVJ, pokud to umožní stanovy SVJ, zatímco § 1211 až § 1214 (před novelou OZ § 1210 až § 1214), se vztahuje výlučně na rozhodování mimo zasedání shromáždění, jako nejvyššího orgánu SVJ, a současně se přímo v zákoně upravují zvláštní podmínky pro toto rozhodování. Z toho důvodu lze dospět k závěru, že jde o vztah mezi ustanovením obecným a ustanovením zvláštním, jak bylo uváděno v odpovědi z r. 2015.
2.2. V aktualizovaném dotazu tazatelky je poukázáno na § 561 a § 562 (jde o ustanovení v rámci právní úpravy formy právních jednání v§ 559 až § 564 NOZ).
V podstatě jde o problematiku zachování písemné formy právního jednání (v daném případě by se to týkalo hlasování při rozhodování mimo zasedání shromáždění), a to podle § 561 a § 562 NOZ, - tedy o problematiku zachování písemné formy „i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby“ (viz § 562 odst.1), a to ve vztahu k jinému právnímu předpisu, který „stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat“.- (viz § 561 odst. 1).
Ustanovení § 561 a § 562 NOZ (v rámci souboru ustanovení o formě právních jednání) tedy nestojí sama o sobě, přičemž oproti právnímu stavu v r. 2015 došlo k výrazné změně v „jiném právním předpisu“, na který se v § 561 odst. 1 NOZ ve větě druhé odkazuje.
Právní úprava záležitostí spojených se zachováním písemné formy i při právním jednání učiněném elektronickými (nebo jinými technickými) prostředky, se tedy výrazně změnila. Jde o právní úpravu, která v r. 2016 nahradila právní úpravu v zákoně č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu (viz shora), a to přímo použitelným nařízením EU č. 910/2014, o elektronické identifikaci a důvěryhodných službách pro elektronické transakce na vnitřním evropském trhu, (ve zkratce známé jako „elDAS“), přičemž zrušený zákon č. 227/2000 Sb. byl nahrazen zákonem č. 297/2016 Sb. o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce.
V rámci několikastupňového systému elektronického podpisu, došlo k volnější úpravě prvního stupně elektronického podpisu, běžně označovaného jako „prostý elektronický podpis“, pokud jde jeho použití v právním jednání v soukromoprávních vztazích (nikoliv při právním jednání či v písemných podáních ve vztahu k orgánům veřejné správy, k soudu, apod..
2.3. Písemná forma rozhodování vlastníků jednotek při rozhodování mimo zasedání shromáždění, je tedy podle § 561 a § 562 NOZ zachována, pokud odpovídá „jinému právnímu předpisu“, na který odkazuje § 561 NOZ Podle § 561 odst. 1 NOZ se vyžaduje k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě, podpis jednající osoby, s tím, že jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. - Tímto jiným právním předpisem, na který odkazuje § 561 odst. 1 NOZ věta třetí (jímž byl do r. 2016 zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu, který vycházel z evropské směrnice ES č. 1999/1993/EC o zásadách Společenství pro elektronické podpisy), je přímo použitelné nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 (o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu – ve zkratce elDAS) a zákon č. 297/2016 Sb., v němž jsou upraveny…
