dnes je 28.11.2025

Input:

Mimořádná fakturace služeb ke dni 31.12

13.1.2017, , Zdroj: Verlag Dashöfer

Dotaz:

Dotaz se týká tzv. mimořádných fakturací ke dni 31.12. běžného roku z titulu korektního vyúčtování služeb vůči vlastníkům jednotek. Zajímalo by nás, a to nejen z hlediska účetního, nýbrž i právního, zda dodavatelé obchodních komodit (voda, elektřina apod.) můžou požadavek na fakturaci k 31.12. odmítnout a nebo zpoplatnit. Konkrétně - dodavatel vodného a stočného se po letech zcela bezproblémových stop fakturací k 31.12. pojednou počátkem roku 2016 „postavil na zadní“ a zcela je odmítl údajně z časových důvodů poskytovat. Po ¾ roku doslova písemné války a telefonických hovorů s vedením společnosti nakonec částečně kapituloval, ovšem s tím, že si fakturaci musíme zaplatit. Nám ovšem připadá hradit za jednou fakturu, i když obsahuje 4 odběrná místa, 240 Kč příliš. Nadto v situaci, kdy odečty vodoměrů musíme zabezpečit a předat dodavateli sami. Navíc – dnem 1. ledna se prakticky každoročně mění za vodné a stočné cena. Což považujeme za další závažný důvod, proč by měla být provedena tzv. mimořádná fakturace bez nároků dodavatele takovouto fakturu zákazníkem platit.

Čili – SVJ má povinnost danou zákonem o službách vyúčtovat po uplynutí 12 měsíců náklady za služby poskytované členům společenství. Naprostá většina SVJ volí z pochopitelných důvodů dvanáctiměsíční období 1. ledna až 31. prosince. Ovšem našemu dodavateli vody, žel nemá konkurenci, je to zřejmě jedno… Tedy, z hlediska právní stránky věci, má SVJ k dispozici nějakou „páku“, jak dodavatele přinutit k vystavení faktury k 31.12., aniž by tuto fakturu muselo hradit?

A nyní ještě dotaz k účetnímu hledisku: Dodavatel vody je ochotný nahlášené odečty vodoměrů ze dne 31.12. do faktury v řádném termínu odečtu (po 20. lednu) zaznamenat. Avšak faktura vystavená cca po třech týdnech od ukončení roku v pravidelném odečtovém termínu samozřejmě sumarizuje k úhradě souhrnnou částku včetně DPH. Pokud tedy máme zájem, aby vyúčtování bylo zcela korektní, musíme fakturu manuálně rozpočítat na období do 31.12. a na období po 31.12.. Jistě – do tzv. podvojného účetnictví se zaúčtuje celková částka uvedená na faktuře k úhradě, avšak pokud bychom takto postupovali i v případě vyúčtování služeb, vzniknou vůči odečtům bytových vodoměrů (30., nebo 31.12.) hausnumera, nadto mísící v sobě nejen dvě účetní období, nýbrž i dvě různé ceny. I z tohoto důvodu nám proto připadá vadné, abychom rozdílnost období i rozdílnost cen nerespektovali, jako nám ovšem tím spíše připadá účetně vadné manuálně „roztrhávat“ fakturu na dvě části – dvě účetní období. Jenže co s tím…? Existuje tedy vůbec nějaké účetní hledisko negující (popírající - zakazující) manuální zásahy do faktury, když pomineme s tím spojené časové hledisko pracnosti, a její rozdělení na dvě účetní období? Pokud ano, domníváme se, že bychom získali další argument vůči dodavateli vodného a stočné, proč fakturaci k 31.12. žádáme, že to není pouze naše zbytečná umíněnost, nýbrž nezbytný praktický i zákonný počin. Vždyť ani s velkými hráči na trhu, třeba ČEZ, bývalé RWE, E.ON apod., žádné problémy s fakturacemi k 31. prosinci nejsou, a v tomto termínu z titulu ročních účetních závěrek je vystavují zdarma. Takže „giganti“ účetní potřeby svých zákazníků chápou, kdežto vedení malé okresní „firmičky“ se pojednou zjančí a počne společenstvím nebo družstvům dělat problémy s tím, že je to vlastně ani nezajímá. Máme vůči takovémuto vedení vůbec nějakou šanci, jak je věrohodně přesvědčit o tom, že SVJ, aby vyúčtování služeb bylo zcela korektní a

Nahrávám...
Nahrávám...