Dotaz:
V jednom SVJ je většinový vlastník, který je správcem. Nemají žádné stanovy ani v rejstříku, není vedena dokumentace společenství tak, jak má být.
Jaký je rozdíl v jednání shromáždění ‒ zda se vůbec má konat, případně jak se určují zálohy na poskytované služby. Vlastníci odmítají hradit zálohy a chtějí pouze vyúčtování, na základě kterého teprve uhradí náklady za služby. Jak je to v případě příspěvku na správu domu a pozemku (fond oprav) ‒ musejí hradit platby na tuto položku?
Odpověď:
Pokud vycházím ze situace, že vzniklo společenství vlastníků, v dotazu je zmíněn zápis v rejstříku (SVJ), pak by mělo fungovat shodně, jak je běžné při „nevětšinovém“ vlastníkovi.
Zákon rozlišuje (a upravuje) pouze situaci, kdy společenství vlastníků nevzniklo, pak se postupuje podle ust. § 1191 a násl. občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb., ve znění pozdějších předpisů). V takovém případě se na správu použijí pravidla pro správu domu a pozemku a užívání společných částí určená v prohlášení; bylo-li založeno společenství vlastníků a nejsou-li v prohlášení určena tato pravidla, použijí se na správu pravidla obsažená ve stanovách. Pro rozhodování v záležitostech správy domu a pozemku se použijí obdobně ustanovení občanského zákoníku o shromáždění. Vlastníky jednotek svolává správce. K přijetí rozhodnutí se vyžaduje souhlas většiny hlasů všech vlastníků jednotek a souhlas většiny všech vlastníků jednotek, ledaže prohlášení nebo stanovy vyžadují počet vyšší. Podle ust. § 1193 odst. 2 občanského zákoníku přitom platí, že má-li některý vlastník jednotky při vzniku jednotek podíl na společných částech větší než poloviční, jde o většinového vlastníka, který je vždy správcem. Přestane-li být správce většinovým vlastníkem, mohou vlastníci jednotek zvolit nového správce.
Pokud došlo k založení SVJ, pak musejí existovat i stanovy a podle nich by se v tomto případě mělo postupovat.…
