Dotaz:
Máme ve správě dům, pro který budeme dělat první vyúčtování za období 12.9.2007-31.12.2007.
1) Jsou nám známy odečty na počátku období, na konci období chybí např z 27 bytů 6 odečtů tepla z důvodu nefunkčnosti měřidel. Jakým způsobem se tyto chybějící odečty dopočítávají? Vychází se z průměrné spotřeby na m2 celého domu stanovené z odečtu na patě domu nebo se bere průměrná spotřeba s ohledem na m2 ze součtu těch jednotek, kde je odečet znám?
2) V průběhu zúčtovacího období došlo ke změně majitele, ale nejsou známy odečty k datu změny. Jak se dopočítávají tyto spotřeby, je třeba u spotřební složky tepla zohlednit dlouhodobé měsíční průměry klimatické náročnosti jednotlivých období?
Odpověď:
Pro rozúčtování nákladů na vytápění má smysl postupovat podle náměrů indikátorů jen tehdy, je-li zúčtovací období dostatečně dlouhé (zpravidla 1 rok) a náměry z odečtů jsou k dispozici minimálně z devadesáti procent funkčních indikátorů. Lze statistickou analýzou odvodit, že s hladinou významnosti 90 % resp. 95 % nepřímo uvažují pravidla rozúčtování nákladů za teplo k vytápění! Daný případ tento požadavek nesplňuje. Podstatné však je, že indikátory vytápění nejsou měřiči tepla, a proto nelze z náměrů usuzovat na spotřebu tepla obdobně, jako u jiných měřidel, např. vodoměrů. Absolutní hodnota náměru samo o sobě nic o spotřebě tepla v bytě nevypovídá, ale má význam jen v kontextu s ostatními zjištěními v objektu. Proto nabízené řešení…
