dnes je 28.11.2025

Input:

Spoluvlastnické podíly, hlasování a zápis

6.9.2023, , Zdroj: Verlag Dashöfer

Dotaz:

Jsme SVJ od r.2011, náš bytový dům má 32 bytů - všechny máme ve vlastnictví. Od března letošního roku máme nového předsedu společenství. Nerozumíme vůbec výsledku hlasování i výsledku rozhodnutí. Poslední schůze se zúčastnilo 21 vlastníků se spoluvlastnickým podílem 70,1854 %. Shromáždění bylo usnášení schopné-přítomnost členů spol., kteří mají většinu všech hlasů -naše stanovy SVJ. U některých bodů programu bylo hlasování Pro např. 90,887 %, 84,4211 %, 82,8786 % apod. To nejsou spol. podíly vlastníků přítomných na schůzi - spoluvl. podíl 21 vlastníků přítomných na schůzi byl 70,1854. K přijetí rozhodnutí se vyžaduje souhlas většiny hlasů přítomných členů společenství - naše stanovy SVJ. Hlasování Pro, Proti, Zdržel se se musí řídit zákonem. Podle nás by hlasování Pro, Proti, a Zdržel se se musí rovnat spol. podílu všech členů společenství na schůzi to je 70,1854 %. Hlasování musí být zapsáno dle skutečnosti podle spol. podílů. Měla by se k prezenční listině přikládat i hlasovací listina? U jednoho bodu hlasování jsme měli např. hlasování Pro 82,8786%, Proti 13,2014%, Zdrželo se 3,9200% přítomných hlasů, neodpovídá to vůbec skutečnosti ani spoluvl. podílům přítomných vlastníků na shromáždění. Celkem by mělo být podle nás 70,1854 % spol. podílů 21 vlastníků přítomných na shromáždění. Prosím poraďte, jak se správně zapisují jednotlivé výsledky hlasování Pro, Proti a Zdržel se a jak se rozhodne o výsledku hlasování?

Odpověď:

Obecně k shromáždění SVJ a hlasování

Schůzi shromáždění vlastníků jednotek zahajuje obvykle statutární orgán. Ten nejprve ověří, zda je členská schůze schopna se usnášet. To znamená, že zjistí počet přítomných vlastníků a výši jejich hlasů, přičemž je třeba vycházet z toho, že každý z vlastníků má počet hlasů odpovídající velikosti jeho podílu na společných částech (je-li však vlastníkem jednotky společenství vlastníků, k jeho hlasu se nepřihlíží).

Shromáždění je způsobilé se usnášet za přítomnosti vlastníků jednotek, kteří mají většinu hlasů. K přijetí rozhodnutí se pak vyžaduje souhlasu většiny hlasů přítomných vlastníků jednotek, nebo souhlasu takového počtu hlasů, který je vyžadován stanovami. V současné době podle občanského zákoníku postačí k přijetí rozhodnutí hlasy prosté, nadpoloviční většiny přítomných vlastníků jednotek. Záležitosti, které by měly podléhat schválení kvalifikované většiny vlastníků, je tedy třeba výslovně upravit ve stanovách.

 Na schůzi shromáždění je ovšem možné projednat i záležitosti, které jsou v kompetenci rozhodování vlastníků jednotek, nikoliv shromáždění vlastníků jako právnické osoby a nejvyššího orgánu právnické osoby, pokud je přítomna potřebná většina vlastníků. Jedná se o rozhodování podle ustanovení § 1169, § 1184, § 1191 a § 1200. V těchto to případech se rozhoduje většinou hlasů všech vlastníků.

Po ověření usnášeníschopnosti shromáždění lze přistoupit k volbě předsedy zasedání a případně i dalších osob, pokud jejich volbu vyžadují stanovy (zapisovatelů, ověřovatelů zápisu či skrutátorů).

Dále by zasedání mělo být vedeno předsedou tak, jak byl ohlášen jeho pořad, tedy dle programu uvedeného v pozvánce. Záležitost, která nebyla zařazena na pořad zasedání při jeho ohlášení, lze rozhodnout jen za účasti a se souhlasem všech členů (vlastníků) oprávněných o ní hlasovat.

Hlasování se děje obvykle zvednutím ruky. O každém rozhodnutí je vhodné hlasovat postupně, z hlediska toho, zda se hlasuje pro, proti či zda se přítomné osoby zdržují hlasování. V této souvislosti pak doporučujeme vyvarovat se postupu,

Nahrávám...
Nahrávám...