Vyúčtování tepla a teplé vody

Dotaz:

Chtěla bych Vás poprosit o radu ohledně vyúčtování tepla a teplé vody.

Máme dům o 17 bytových jednotkách. U každého bytu máme kalorimetr, který měří spotřebu tepla na podlahové vytápění.

V každém bytě máme vodoměr na teplou vodu.

V domě máme místnost, kde je nádoba na vodu kde se ohřívá voda jak na podlahové topení tak na normální spotřebu teplé vody z kohoutku. Z té nádoby vedou trubky a každá z nich je opatřena kalorimetrem.(TV a teplo)

Fakturu máme ale jen jednu a to na plyn. Jak mám prosím rozdělit náklady jednotlivým vlastníkům?

Hlavně jak rozdělím fakturu na plyn na poměr tepla a teplé vody(ohřevu)?

Faktura na plyn je v Kwh.. (69453kwh) – 231 178kč

Odečty v domě:

Měřiče tepla v kWh (kalorimetry) (10265 kWh)

Vodoměry samozřejmě na m3.(271 m3)

Hodnoty z kalorimetrů v technické místnosti :

TÚV: 34883 kWh

Teplo: 10897 kWh

Odpověď:

Z poskytnutých dat z měření tepla v bytech a podílu tohoto tepla v celkové spotřebě tepla v domě je patrný jistý nesoulad v měření a obvyklou praxí.

1. Za směrodatné lze považovat sdělení o fakturaci za spotřebu plynu v kWh a Kč. To je výchozí  a pravděpodobně jediná věrohodná hodnota z měření.
2. Náklad domu za vyrobené teplo z plynu představuje  250,03 GJ (1 GJ = 277,78 kWh), To odpovídá ceně 924,60 Kč/GJ. V současné cenové hladině by šlo o přijatelnou hodnotu, v minulé cenové hladině před energetickou krizí by se tento náklad jevil jako nadprůměrný.
3. V popisu energetické situace je uveden jen počet bytů bez jejich velikosti v m². Není uveden ani výčet dílčích měření tepla v bytech. Celkový součet náměrů kalorimetrů ve výši 10 265 kWh je neúměrný z hlediska obvyklého posouzení energetické náročnosti vytápění .v GJ/m². Náročnost vytápění by byla hodnocena množstvím 2,17 GJ/byt což při odhadované průměrné velikosti bytu 50 m²/byt by byla nereálná hodnota. Při klasickém centrálním vytápění by tato hodnota měla být 0,30 až 0,40 GJ/m² a nikoliv 0,04 GJ/m².
4. Nízký náměr tepla k vytápění (10 265 kWh) je v kontrastu s mimořádně vysokým měření tepla k ohřevu vody (34 883 kWh). V průměru je potřeba tepla na ohřátí vody hodnocena náročností 0,4ž3 GJ/m³ teplé vody. To by byl možno považovat za krajní řešení v případě, kdyby součet tepla k vytápění a na přípravu teplé vody odpovídal faktuře za vyrobené teplo celkem. Je zde ovšem rozdíl 23 673 kWh ( 69453 – 34883 – 10 897). Tento rozdíl lze vysvětlit jen nesprávným způsobem měření na výstupu z výměníku, kde je pravděpodobně problém s cirkulací. Měření tepla k ohřevu vody a z hlediska jeho užití je komplikovaná záležitost a nelze jej odbýt pouze náměrem kalorimetru na výstupu ze zdroje tepla (viz metodika ULITEP Ústí nad Labem nebo Kalibrační středisko Chomutov).
5. Pro věrohodné hodnocení užití tepla k vytápění a ohřevu vody doporučuji rozdělit celkový objem tepla vyrobeného z plynu rozdělit z fakturovaného množství v poměru 60:40 na oba účely jeho užití. Tedy celkových 250 GJ dělit na 100 GJ /TUV a 150 GJ/VT. Toto dělení odpovídá platné vyhlášce č.198/2007 Sb. k zákonu o hospodaření energií i nově i předpisům k zákonu o službách č. 67/2013 Sb., v platném znění. Takto by při odhadované velikosti bytů v domě 17x50 m² vycházela spotřeba tepla na byt ve výši 14,7 GJ/byt (0,29 GJ/m²) a při spotřebě teplé vody ve výši 271 m³ by průměrný náklad na teplo k ohřevu představoval 0,37 GJ/m³ TUV.
6. Korektní rozvrh celkových nákladů na teplo k vytápění a na ohřev vody by měl být proveden v souladu s pravidla podle vyhlášky č. 269/2015 Sb.
7. Individuální náklady na teplo k vytápění by bylo rozděleno do dvou složek – základní a spotřební, nejlépe v poměru 50:50. Tzn., že 150 GJ by bylo členěno na dva díly 75 GJ. Individuální náklad v bytě v rámci základní složky by byl úměrný podílu ∑ m² bytu/∑ m² domu. Spotřební složku rozdělit mezi byty úměrně náměrům kalorimetrů v bytě (jde o zdánlivě přesné, ale nevěrohodné měření) nebo opět úměrně podle podlahových ploch bytů.
8. Individuální náklady na TUV by byly rozděleny dvousložkově na teplo k ohřevu a jednosložkově cenou vody podle odběru množství TUV. Dvousložkové náklady na teplo by byla rozdělen  z celkové výše 100 GJ na 30 a 70 %, kdy se do individuelní platby by 30% nákladů na teplo k ohřevu (30 GJ) promítlo úměrně velikosti bytu a 70% (70 GJ) úměrně velikosti odběru teplé vody v bytech podle podružných vodoměrů na teplou vodu. Cena vody je samostatnou položkou a rozpočítá se z celkového odběru vody (nemusí se shodovat se součtem náměrů vodoměrů v bytech) úměrně individuálním náměrům podružných vodoměrů v bytech.
9. Nákladné řešení měření tepla  kalorimetry (certifikace každé 4 roky) při podlahovém vytápění a ohřevu vody je nutno kriticky vyhodnotit z hlediska získaných hodnot a jejich…