Dotaz:
Dotaz, který Vám zasíláme, se týká uplatňování plných mocí na schůzích shromáždění. S ohledem na aktuálně platný judikát Nejvyššího soudu sp. zn. 29Cdo 3399/2010 ze dne 23.5.2012 lze konstatovat, že vlastníkům jednotek (členům SVJ) je dáno stanovami právo nechat se zastoupit. Konkrétní znění předmětného bodu stanov:
Člen společenství může písemně zmocnit jiného člena, aby jej zastupoval na konkrétní schůzi shromáždění. Ze zmocnění (pověření) musí být jednoznačně zřejmý souhlas zastupujícího s uvedením jména, rodného čísla, datumu a podpisu zúčastněných osob. Písemné zmocnění předkládá pověřený člen předsedajícímu před zahájením schůze shromáždění, který zodpovídá za jeho přiložení k podpisové listině a následné archivaci. Velikost hlasu zmocnitele se započítává do celkového počtu hlasů přítomných vlastníků. Nadto je v rámci plné moci, tedy v konkrétním „formuláři“, který standardně v našem společenství pro účely případného zastupování používáme, výslovně uvedeno: Zmocnitel i zmocněnec prohlašují a svým podpisem potvrzují, že se vzájemně informovali o postojích k jednotlivým bodům (tématům) schůze. Zmocněnec si je vědom, že pro účely hlasování je vázán vůlí zmocnitele, kterou se řídí.
Nyní k problému, který svým postojem nastolil jeden z vlastníků poté, co byl seznámen s přijatými usneseními v průběhu schůze shromáždění, jíž se osobně nemohl zúčastnit, a proto zastupováním pověřil jiného člena SVJ. Schůze shromáždění měla jako obvykle jasně stanovený program, tedy program, který byl předem všem znám, to znamená i pověřujícímu členu společenství. Avšak v bodě „Různé“ dva jiní vlastníci navrhli zřízení kontrolní komise (dále KK). Jelikož výbor SVJ neměl žádný relevantní důvod, aby takovýto návrh v bodě Různé neakceptoval, byl formulován návrh usnesení o KK a nadpoloviční většinou přítomných hlasů vlastníků přijat. Se samotným zřízením KK nemá zmocňující člen SVJ žádný problém. Avšak zásadně nesouhlasí s jejími dvěma zvolenými členy (KK musí mít tři členy), přičemž se odvolává na skutečnost, že o zřízení KK a volbě jejích členů nebylo před konáním schůze shromáždění nic známo, tudíž nemohl k této otázce zaujmout své stanovisko, a tuto svou vůli „přenést“ na zmocněnce, jak je uvedeno v Plné moci. Faktem totiž je, že pokud by byl dotčený člen SVJ přítomen jednání schůze shromáždění, byl by v případě volby dvou členů KK proti, a jeho hlas by rozhodl; jinými slovy dva členové KK by nebyli zvoleni a muselo by se přistoupit k volbě jiných osob. Člen SVJ dal výboru SVJ jednoznačně najevo, že volbu členů KK považuje za neplatnou, přičemž na příští schůzi podá návrh na opětovné hlasování, neboť svému zmocněnci nemohl předat svou vůli, jak je uvedeno v Plné moci, neboť volba KK a jejích členů nebyla předem známa. A zmocněnec, bohužel, pro dva členy KK hlasoval. Podle názoru zmocňujícího vlastníka tak činit neměl a hlasování se měl zdržet, neboť jeho vůle mu nebyla známa. Když se posléze výbor SVJ na svém zasedání námitkami zmocňujícího člena SVJ zabýval, dospěl k závěru, že má zřejmě pravdu, a že se tudíž hlasování o členech KK bude muset opakovat a že KK není v nastalé situaci oprávněna jakkoli konat v předmětu její činnosti dané stanovami. Naše otázka je tedy zřejmá – je právo zmocněnce hlasovat za zmocnitele v průběhu předmětné schůze shromáždění skutečně omezeno s ohledem na výše uvedenou formulaci Plné moci? To znamená, že se zmocněnec (i pro každý možný analogický případ v budoucnosti) v případě vyvolání hlasování o otázce, která není předem známa (není součástí předem známého programu schůze shromáždění), musí hlasování zdržet?
Odpověď:
1.Zastoupení na základě plné moci se řídí ustanoveními § 31až § 33b občanského zákoníku (dále jen „obč.zák.“)
V § 31 odst.1 obč.zák. je stanoveno, že“zmocnitel udělí za tímto účelem plnou moc zmocněnci, v níž musí být uveden rozsah zmocněncova oprávnění.“
Podle § 32 odst.2 obč.zák. „Jedná-li zmocněnec jménem zmocnitele v mezích oprávnění zastupovat, vzniknou tím práva a povinnosti přímo zmocniteli. Pokyny dané…
