dnes je 4.10.2024

Input:

Návrh na vyslovení neplatnosti rozhodnutí shromáždění podle § 258 občanského zákoníku

13.7.2021, , Zdroj: Verlag Dashöfer

1.11
Návrh na vyslovení neplatnosti rozhodnutí shromáždění podle § 258 občanského zákoníku

Mgr. Adriana Kvítková

I. Domnívá-li se vlastník jednotky, že vestavba výtahu, o níž bylo rozhodnuto na shromáždění společenství vlastníků jednotek, je změnou stavby nebo podstatnou změnou týkající se společných částí domu ve smyslu stanov společenství (srov. též § 11 odst. 5 zákona č. 72/1994 Sb., ve znění do 26. 4. 2005), s níž musejí souhlasit všichni vlastníci jednotek, a nikoli jen většina z nich, může podat k civilnímu soudu návrh na vyslovení neplatnosti rozhodnutí shromáždění podle § 258 NOZ (případně též návrh přehlasovaného vlastníka podle § 1209 NOZ). Naopak tuto otázku nemá řešit správní soud v řízení o přezkumu stavebního povolení na výtah.

II. Důvodem hodným zvláštního zřetele, pro který soud přizná osobám zúčastněným na řízení právo na náhradu nákladů řízení proti neúspěšné žalobkyni (§ 60 odst. 5 zákona č. 150/2002 Sb.), může být i konfrontační procesní strategie žalobkyně založená na opakování nedoložených tvrzení, jejímž cílem je spíše uškodit osobám zúčastněným než prospět samotné žalobkyni.

Komentář rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 3. 2021, sp. zn. 10 As 36/2019-46

Možnost obrany vlastníků jednotek proti rozhodnutím v rámci SVJ upravuje zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "občanský zákoník"), v ustanoveních § 1209 a § 258 a násl. ve spojení s § 1221 NOZ. Jelikož každé ustanovení dává možnost domoci se soudního přezkumu proti jiným rozhodnutím SVJ na základě jiných důvodů, lze níže uvést pro přehled porovnání těchto ustanovení.

K oprávněné osobě

Návrh podle ust. § 1209 odst. 1 a 2 NOZ je oprávněn podat pouze přehlasovaný vlastník jednotky a podle odst. 3 také každý vlastník jednotky. Naopak k návrhu podle ust. § 258 a násl. ve spojení s § 1221 odst. 1 NOZ oprávněn jakýkoli vlastník jednotky (nikoli jen přehlasovaný) a dále i další osoba, jež na tom má zájem hodný právní ochrany.

K důvodu

Podle ust. § 258 a násl. ve spojení s § 1221 odst. 1 NOZ rozhodne soud o neplatnosti rozhodnutí shromáždění SVJ pro rozpor se zákonem nebo stanovami. Podle ust. § 1209 odst. 1 NOZ musí být dán pro rozhodnutí soudu důležitý důvod vztahující se jak k obsahu přijatého rozhodnutí, tak k osobě navrhovatele.

Předmět posuzování soudu (rozhodnutí a jeho obsah)

Ustanovení § 1209 NOZ dopadá výlučně na rozhodnutí (usnesení) shromáždění vlastníků jednotek. Rozhodnutí jiných orgánů společenství podle něj napadat nelze. Musí jít o takové rozhodnutí shromáždění, které má za následek vznik, změnu či zánik podstatných práv a povinností, respektive podstatný vznik, změnu či zánik práv a povinností vlastníků jednotek, a to v záležitosti týkající se správy domu a pozemku. Ustanovení § 258 a násl. ve spojení s § 1221 odst. 1 NOZ dopadají na rozhodnutí jakéhokoli orgánu společenství vlastníků, a nikoli jen na rozhodnutí shromáždění.

Co soud posuzuje

Podle ust. § 258 a násl. ve spojení s § 1221 odst. 1 NOZ soud zkoumá, zda je rozhodnutí orgánu společenství v souladu se zákonem a stanovami. Předmětem zkoumání je tedy soulad se zákonem či stanovami, a to jak co do obsahu samotného rozhodnutí orgánu, tak co do procedury s ním související (svolání, konání, rozhodování), případně i co do formy rozhodnutí.

Při rozhodování soudu podle ust. § 1209 odst. 1 a 2 NOZ je hlediskem posuzování uspořádání právních poměrů vlastníků jednotek podle slušného uvážení, tedy zda jsou předmětným rozhodnutím shromáždění akceptována práva a povinnosti všech dotčených či se tato práva a povinnosti v důsledku přijatého rozhodnutí dostaly do nepřiměřených právních poměrů, které neodpovídá právním předpisům či stanovám.

Výsledek soudního posouzení

Postupem podle ust. § 258 a násl. ve spojení s § 1221 odst. 1 NOZ soud rozhoduje o tom, zda je usnesení shromáždění vlastníků platné či neplatné.

Naopak při postupu podle ust. § 1209 odst. 1 a 2 NOZ soud nerozhoduje o neplatnosti přijatého rozhodnutí shromáždění, ale o tom, že se rozhodnutí shromáždění má uskutečnit bez výhrad, s výhradami či proti zajištění, anebo že se uskutečnit vůbec nemá. 

Lhůty pro podání návrhu soudu

Podle ust. § 259 NOZ pak lhůta pro uplatnění práva dovolat se neplatnosti rozhodnutí zaniká do tří měsíců ode dne, kdy se navrhovatel o rozhodnutí dozvěděl nebo mohl dozvědět, nejpozději však do jednoho roku od přijetí rozhodnutí. Návrh podaný podle ust. § 1209 odst. 1 NOZ je také třeba podat do tří měsíců ode dne, kdy se vlastník jednotky o rozhodnutí dozvěděl nebo dozvědět mohl, jinak jeho právo zaniká.

Uvedená judikatura potvrzuje, že v případě nesouhlasu vlastníka jednotky s rozhodnutím přijatým na shromáždění může takový vlastník podat k civilnímu soudu návrh na vyslovení neplatnosti rozhodnutí shromáždění podle § 258 NOZ, případně též návrh přehlasovaného vlastníka podle § 1209 NOZ.

Text Rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 3. 2021, sp. zn. 10 As 336/2019-46

Rozsudek

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Zdeňka Kühna, soudkyně Michaely Bejčkové a soudce Ondřeje Mrákoty v právní věci žalobkyně: Mgr. R. S., zastoupené JUDr. Leonou Grumlíkovou, advokátkou se sídlem Údolní 61, Brno, proti žalovanému: Magistrát města Brna, se sídlem Malinovského nám. 3, Brno, za účasti osob zúčastněných na řízení (všech bytem L. 2423/23, B., vyjma osob IV, V, VIII, XIII a XVIII): I) J. B., II) J. B., III) Ing. Bc. D. B., IV) V. B., V) R. B., VI) M. D., VII) Bc. Š. D., VIII) J. F., IX) J. F., X) Ing. V. F., XI) J. F., XII) Mgr. J. L., XIII) J. O., XIV) L. P., XV) B. P., XVI) J. S., XVII) A. S., XVIII) J. Š., XIX) J. V., všech zastoupených Mgr. et Mgr. Pavlem Kožínem, advokátem se sídlem třída Kpt. Jaroše 1844/28, Brno, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 10. 3. 2017, čj. MMB/0112153/2017, sp. zn. OUSR/MMB/0071377/2017, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 26. 9. 2019, čj. 62 A 121/2017-182,

takto:

I. Kasační stížnost se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit osobám zúčastněným na řízení náhradu nákladů řízení ve výši 4 114 Kč, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí do rukou jejich zástupce Mgr. et Mgr. Pavla Kožína, advokáta.

Odůvodnění:

 I. Vymezení věci

[1] Žalobkyně se u správních orgánů a poté i u Krajského soudu v Brně bránila proti povolení změny dokončené stavby bytového domu, která spočívala ve vestavbě hydraulické zvedací plošiny (výtahu) do zrcadla schodiště. V žalobě tvrdila, že k usnesení o změně stavby bylo třeba souhlasu všech vlastníků bytových jednotek, který však v tomto případě nebyl dán; že v řízení byli nesprávně označeni účastníci; že vestavba ohrozí statiku bytového domu a statický posudek Ing. H. není přesvědčivý; a že hluk a vibrace při stavbě ohrozí zdraví obyvatel domu.

[2] Krajský soud nedal žádné z těchto námitek za pravdu. Žádost o vydání stavebního povolení sice podal zmocněnec Ing. L. P. jménem společenství vlastníků jednotek (SVJ), ale současně jsou ve správním spisu založeny plné moci, jimiž členové SVJ pověřili Ing. L. P. zastupováním ve správních řízeních souvisejících s vestavbou výtahu, a stavební úřad v řízení jednal se všemi těmito členy. Stavba výtahu podle soudu významně nezasahovala do nosných konstrukcí ani nezměnila vzhled domu; proto k ní nebylo třeba souhlasu všech vlastníků jednotek. Obavy žalobkyně z narušení statiky domu nejsou podle soudu řádně zdůvodněny a statický posudek zpracovaný ve stavebním řízení je vyvrací. Stejně tak žalobkyně jen tvrdí, ale nedokládá nadměrný hluk a vibrace při stavbě.

 II. Kasační řízení

[3] Žalobkyně (stěžovatelka) podala proti rozsudku krajského soudu kasační stížnost. Setrvala na tom, že proti záměru vestavby výtahu bylo 16,83 % vlastníků jednotek a souhlas zbylé většiny nestačil, protože podle čl. III bodu 9 stanov bytového domu je zapotřebí souhlasu všech vlastníků jednotek k přijetí usnesení o změně stavby i o podstatných změnách týkajících se společných částí domu. Zde jde o právě takovou (podstatnou) změnu. Svědčí o tom investice ve výši 3 miliony Kč, přitížení domu na základové desce o 3,16 tun, zmenšení a horší odvětrávání domovní chodby. Krajský soud řádně neurčil okruh stavebníků, jimiž musejí být všichni spoluvlastníci domu. Statický posudek přehlíží špatný stav domu, přitom znehodnocování majetku v důsledku stavby konstatovali i stavební odborníci, s nimiž se stěžovatelka radila.

[4] Stěžovatelka by se nemohla bránit občanskoprávní žalobou na neplatnost usnesení shromáždění SVJ z 20. 4. 2016, protože usnesení neschvalovalo změnu stavby, ale jen modernizaci bytového domu. Krajský soud měl nechat zpracovat znalecký posudek zaměřený na možné narušení statiky domu, jak stěžovatelka žádala. Protože se tak nestalo, doloží jej nyní stěžovatelka dodatečně. Dále stěžovatelka sama provedla statickou úvahu, která ji dovedla k tomu, že dům bude přitížen nikoli o 0,2 kg na cm2, jak tvrdí posudek autorizovaného inženýra Ing. H., ale dvacetkrát více, tj. o 4 kg na cm2. Krom toho posudek byl vydán pro jiný typ výtahu. Úřady nereagovaly na stěžovatelčiny opakované obavy o statiku, přitom by měly vědět, že v Ž. je špatné podloží už od roku 1970, kdy zde bylo postaveno sídliště.

[5] Žalovaný navrhl zamítnutí kasační stížnosti, stejně jako ostatní vlastníci jednotek v domě (nyní osoby zúčastněné na řízení). Vlastníci ve svém vyjádření také vyvraceli konkrétní stěžovatelčiny námitky. Se stavbou výtahu ve skutečnosti souhlasilo 92,9 % vlastníků (souhlas některých byl získán dodatečně) a o stěžovatelčině nesouhlasu se ostatní dozvěděli až z jejího odvolání. Z judikatury Nejvyššího soudu plyne, že k takové vestavbě výtahu, jaká je sporná v nynější věci, postačuje pouhá prostá většina hlasů přítomných vlastníků. Krom toho platnost usnesení shromáždění SVJ lze přezkoumávat jen v řízení podle občanského zákoníku, nikoli ve stavebním řízení či před správním soudem. Stěžovatelčiny obavy o statický stav domu ostatní vlastníci nesdílejí. V této otázce je uklidnil i další nezávislý posudek, který hodnotil praskliny v panelech. Závěrem vlastníci upozornili na to, že stěžovatelka vznáší v kasační stížnosti řadu nových tvrzení.

[6] Stěžovatelka reagovala dalším podáním, v němž upozornila na změny v okruhu členů SVJ (tedy v okruhu osob zúčastněných na řízení), dále popisovala různé závady v domě i své výhrady vůči vedení SVJ, upozornila na neúplnost správního spisu a opětovně se domáhala toho, aby soud ustanovil znalce.

III. Právní hodnocení

[7] Kasační stížnost není důvodná.

Povaha vestavby a potřebný souhlas vlastníků

[8] První námitka cituje článek III bod 9 stanov bytového domu, podle nějž je zapotřebí "souhlasu všech vlastníků jednotek k přijetí usnesení o změně stavby i o podstatných změnách týkajících se společných částí domu", a polemizuje s hodnocením krajského soudu. Ten odkázal na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16. 9. 2014, čj. 26 Cdo 781/2013, a uzavřel, že vestavba hydraulické zvedací plošiny (výtahu) nezasahuje významně do nosných konstrukcí domu a nemění jeho (vnější) vzhled; proto nejde o (podstatnou) změnu stavby, která by vyžadovala souhlas všech vlastníků jednotek.

[9] Nejprve je třeba očistit tuto námitku o nové skutečnosti, které v řízení dosud nezazněly, a k nimž NSS proto nepřihlíží (§ 109 odst. 5 s. ř. s.). Jde o skutečnosti, které podle stěžovatelky svědčí o tom, že změna byla podstatná: byla vynaložena investice ve výši 3 miliony Kč; domovní chodba se zmenšila a hůře se odvětrává; a dům byl přitížen na základové desce o 3,16 tun. (Pro úplnost: po nesouhlasu osob zúčastněných stěžovatelka připustila, že investice činila necelý 1 milion Kč. Tvrzení o zmenšení a horším odvětrávání chodby stěžovatelka nijak nedoložila a ani zdroj údaje o přitížení není zřejmý.)

[10] NSS má za to, že není jeho úkolem v obecné rovině vykládat článek III bod 9 stanov bytového domu a hledat odpověď na otázku, co se míní změnami stavby a podstatnými změnami týkajícími se společných částí domu a jaká kritéria by měla být při výkladu těchto pojmů rozhodná. Jeho úkolem je konkrétně posoudit přesvědčivost úvah krajského soudu a zvážit, zda stěžovatelčina argumentace tyto úvahy účinně zpochybňuje či přímo vyvrací. Nic takového ale NSS nezjistil. Stěžovatelka nedoložila (i když to tvrdila), že stavba výtahu významně zasahuje do nosných konstrukcí domu, ani nezpochybnila argument, že v důsledku stavby se nezměnil (vnější) vzhled bytového domu. Ani její další tvrzení (výše investice, menší chodba, přitížení domu) nejsou procesně použitelná.

[11] Krajský soud při své argumentaci použil (a contrario) rozsudek Nejvyššího soudu, který za změnu stavby ve smyslu § 11 odst. 5 zákona č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů (K přijetí usnesení o změně účelu užívání stavby a o změně stavby je zapotřebí souhlasu všech vlastníků jednotek), považoval stavbu výtahu na dvorní fasádě domu, která rozsáhle zasáhla do nosných konstrukcí a střechy a změnila vzhled domu. Oproti tomu byl výtah v této věci (jak to krajský soud popsal v bodě 25 svého rozsudku) vložen do zrcadla schodiště v podobě samonosné ocelové konstrukce (bez zděné nebo betonové šachty), která byla poté jen přivrtána do podest v jednotlivých patrech. Stěžovatelce se nepodařilo zpochybnit logiku této úvahy – a není na soudu, aby za stěžovatelku hledal argumenty, pro které by vestavba výtahu mohla být změnou stavby či podstatnou změnou týkající se společných částí domu podle článku III bodu 9 stanov.

[12] Za podstatné pro výsledek sporu však NSS pokládá i to, že tu nejde o výklad pojmů veřejného (stavebního) práva, ale o výklad soukromoprávního dokumentu, jímž jsou stanovy.

Stavební zákon, tj. zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, definuje změnu dokončené stavby ve svém § 2 odst. 5 jako nástavbu, přístavbu nebo stavební úpravu, což ale pro výklad stanov nic nepřináší. Formulace stanov pochází z § 11 odst. 5 zákona o vlastnictví bytů ve znění do 26. 4. 2005, podle nějž K přijetí usnesení o změně účelu užívání stavby, o změně stavby, jakož i o podstatných změnách týkajících se společných částí domu je zapotřebí souhlasu všech vlastníků jednotek. Pasáž o podstatných změnách byla vypuštěna zákonem č. 171/2005 Sb․ (Důvodová zpráva k němu uvádí, že cílem novely je vytvořit reálný prostor pro praktickou a běžnou činnost SVJ. Nové znění zákona má zamezit častým problémům spočívajícím v tom, že někteří vlastníci blokují nebo oddalují potřebné opravy a užívání společných částí domu. Aktivní většina vlastníků pak podle důvodové zprávy oprávněně pociťuje svou bezmocnost, pokud se i v jednoduchých a pro dům prospěšných činnostech vyžaduje souhlas všech vlastníků.) Původní formulace zákona o vlastnictví bytů však, jak vidno, přetrvává i v současných stanovách schvalovaných po účinnosti nového občanského zákoníku.

[13] Protože v této věci bylo vydáno stavební povolení, vede stěžovatelka svůj spor jako spor veřejnoprávní, a přinesla ho tak i před správní soudy. Podle NSS však orgánem, který by mohl odpovědět na spornou otázku (zda mělo být usnesení SVJ o schválení vestavby výtahu přijato hlasy všech vlastníků), není správní soud, ale soud v občanském soudním řízení. Na něj se stěžovatelka mohla obrátit návrhem podle § 258 (případně § 1209) občanského zákoníku. Ten stěžovatelka nepodala, nemůže proto platnost usnesení SVJ zpochybňovat nyní.

[14] Není pravda, že SVJ nepředložilo stavebnímu úřadu doklad podle § 110 odst. 2 písm. a) stavebního zákona (ten ve svém znění do prosince 2017 stanovil: K žádosti stavebník připojí doklady prokazující jeho vlastnické právo (...), a je-li stavebníkem společenství vlastníků jednotek, také (...) rozhodnutí shromáždění vlastníků jednotek přijaté podle zvláštního právního předpisu). Rozhodnutí přijaté shromážděním vlastníků jednotek, jak je požadoval zákon, zde předloženo bylo, a stavební úřad neměl důvod pochybovat o tom, že je dostatečné, ani vyčkávat, zda je stěžovatelka zpochybní občanskoprávní žalobou. Stěžovatelka v řízení před ním totiž zformulovala tuto námitku:

"Žádám o přihlédnutí ke stavu našeho domu na ulici L. 23, do středu jehož schodiště má být

Nahrávám...
Nahrávám...