dnes je 11.11.2024

Input:

Shromáždění vlastníků konaná v rozporu se zákonem

16.9.2019, , Zdroj: Verlag Dashöfer

1.10
Shromáždění vlastníků konaná v rozporu se zákonem

Mgr. Adriana Kvítková, Mgr. Alexandra Kalandarišvili

Zavinilo-li samo společenství, že se schůze shromáždění vlastníků jednotek řádně nekonala (nekonala v souladu se zákonem) a nemohlo tak být ani řádně (v souladu se zákonem) rozhodováno o otázkách uvedených v programu schůze, nelze z tohoto důvodu vlastníku jednotky nehlasujícímu pro přijetí napadeného rozhodnutí upírat postavení přehlasovaného vlastníka, a to i když se schůze shromáždění konané v rozporu se zákonem zúčastní.

Znemožnění interakce členům společenství zúčastnivším se schůze shromáždění vlastníků představuje závažný zásah do práv vlastníků jednotek-členů společenství. Uplatnění základních práv členů společenství na schůzi shromáždění vlastníků jednotek musí být umožněno takovým způsobem, aby všechna jejich jednání byla v jeden okamžik přístupná všem členům společenství účastnícím se shromáždění a zároveň aby reakce všech těchto členů, resp. všech zúčastnivších se osob, byla známa všem těmto členům, ve shodný okamžik.

Komentář rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 6. 11. 2014, sp. zn. 7 Cmo 225/2013

Předmětný rozsudek Vrchního soudu, jakožto soudu odvolacího, dopadá na velká společenství vlastníků o stovkách členů (v dané věci se jednalo dokonce o 416 členů) a řeší otázku, jakým způsobem mohou být vedena shromáždění vlastníků jednotek tak, aby proběhla v souladu se zákonem. Častým problémem velkých společenství vlastníků bývá konání shromáždění tak, aby bylo usnášeníschopné a dále pak technické zajištění shromáždění (včetně prostor, kde se má shromáždění o stovkách členů sejít apod.). Ve shora uvedené věci vyřešilo společenství vlastníků svolané shromáždění po svém, a to po sekcích (vždy 2-3 vchody) a schůze se konala na několika místech, ve stejnou dobu, avšak bez možnosti členů společenství slyšet, příp. vidět průběh schůze v jiné sekci. K tomuto se Vrchní soud vyjádřil tak, že v zásadě je možné, aby byla schůze shromáždění rozdělena, resp. konala se na různých místech, ovšem dané společenství vlastníků musí zajistit, aby probíhala v souladu se zákonem, jinými slovy, jako kdyby se na jednom místě konala. To znamená, že musí být zajištěno, aby členové společenství slyšeli a mohli se vyjádřit k připomínkám a návrhům jiných členů společenství, hlasovat o navržených rozhodnutích, vyjadřovat se k těmto rozhodnutím apod. V případě, že uvedený zákonem stanovený způsob konání schůze shromáždění není dodržen, je v rozporu se zákonem. Pokud tedy v rámci takového shromáždění dojde k přijetí rozhodnutí, taková rozhodnutí jsou neplatná.

Na okraj uvedeného lze (jak správně účastníkům sporu sdělil Vrchní soud) konstatovat, že podle nové právní úpravy představované zákonem č. 89/2012 Sb., občanským zákoníkem, v platném znění (dále jen "občanský zákoník"), je možné řešit nemožnost konání shromáždění, příp. nemožnost zajištění usnášeníschopnosti shromáždění tzv. hlasováním per rollam, tedy mimo zasedání (distančně). Tuto možnost zákon č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), předtím neobsahoval. I rozhodování mimo zasedání ovšem musí splňovat zákonné požadavky (zejména dle ust. § 1210 a násl. NOZ).

Text Rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 6. 11. 2014, sp. zn. 7 Cmo 225/2013

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Vrchní soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Josefa Holejšovského a soudců JUDr. Lenky Grollové a JUDr. Jany Součkové ve věci žalobkyně: J. K., nar.-, bytem -, zastoupena: Mgr. Bc. Ladislav Kočka, AK Vodičkova 708/33, 110 00 Praha 1 proti žalovanému: Společenství vlastníků bytových jednotek domu (SVBJD) Prosecká 676-688, IČ 27253775, Prosecká 687/107, 190 00 Praha 9 - Prosek, zastoupenému: JUDr. Iva Čacká Pavlíková, Ph.D., advokát, Pod Bateriemi 23/1096, Praha 6 o neplatnost rozhodnutí shromáždění vlastníků jednotek ze dne 29.11.2011, k odvolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 29.ledna 2013 č.j. 78 Cm 75/2012 - 42,

t a k t o :

I. Rozsudek soudu prvního stupně s e ve výroku I. p o t v r z u j e, ve výroku II. m ě n í jen tak, že výše náhrady nákladů činí částku 14.826;- Kč; jinak s e

p o t v r z u j e .

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradu nákladů odvolacího řízení částku 4.114,- Kč k rukám zástupce žalobkyně Mgr. Ladislava Kočky, advokáta, do 3 dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění:

Žalobkyně se domáhala vyslovení neplatnosti rozhodnutí shromáždění žalovaného konaného dne 29.11.2011 z důvodu, že shromáždění bylo svoláno po sekcích jednotlivých bytových domů, což stanovy ani zákon neumožňují a dále má zato, že přijetí nových stanov s výsledkem hlasování 75,047% neodpovídá skutečnosti, neboť tento výsledek hlasování nebyl ani kumulativně v jednotlivých sekcích dosažen.

Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby, když uvedl, že shromáždění proběhlo v určený den a hodinu tak, že vlastníci jednotek se sešli v sušárnách v sedmých patrech domu jako dislokované shromáždění s propojeným systémem počítačů. Vlastníci se navzájem neviděli, nicméně věděli o čem se jedná a o čem se hlasuje. Hlasovalo se najednou a výsledky byly zaznamenány do zápisů. Žalobkyně byla přehlasována ve všech bodech, tj. schválení ekonomické zprávy za rok 2010, schválení informace o stavu prací probíhajících v r. 2011 a v bodě schválení stanov.

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 29.ledna 2013 č.j. 78 Cm 75/2012 - 42 rozhodl tak, že "usnesení přijatá žalovaným na shromáždění vlastníků jednotek konaném dne 29.11.2011 jsou neplatná" (výrok I. )a dále, že "žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 21 602 ,--Kč k rukám právního zástupce žalobce do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku" (výrok II.).

Soud prvního stupně vzal za prokázáno, že žalobkyně je členem žalovaného, je vlastníkem bytové jednotky č. 149 v čp. 680 v Praze 9 Prosek, že pozvánkou ze dne 10.11.2011 bylo včas a řádně svoláno shromáždění na 29.11.2011, dle programu pod bodem 4 měly být schváleny ekonomické zprávy za rok 2010, shromáždění mělo být informováno o stavu prací probíhajících v roce 2011 a mělo dojít ke schválení plánu oprav na rok 2012. Dle bodu pět mělo dojít ke schválení novely stanov společenství. Shromáždění se nekonalo na jednom místě, ale v 6 sekcích, 676/677, 678/679, 680/681, 684/685 a 686/687/688, kterým předsedal pověřený člen výboru a v jednom případě pověřený člen společenství. Shromáždění bylo usnášeníschopné, když se dostavilo 266 vlastníků, kteří disponují 66,470 % hlasů z celkového počtu 410. Na shromáždění bylo hlasováno o všech bodech programu a všechny body byly přijaty s tím, že u shrnutí přijatých rozhodnutí došlo k přečíslování bodů programu tak, že původní bod 4, kde se hlasovalo o ekonomické zprávě za rok 2010 a plánu oprav na rok 2012 byl přečíslován na bod 1 a 2 a původní bod 5 byl přečíslován na bod 3. Ekonomická zpráva za rok 2010 byla přijata 75,047% přítomných hlasů, plán oprav za rok 2011 51,5208% z přítomných, změna stanov počtem hlasů 75,047 % z přítomných. Z žádného zápisu nelze zjistit, zda žalobkyně hlasovala proti přijetí ať již jednoho nebo obou bodů. Žalobu soud obdržel dne 29.5.2012. Dle stanov společenství zejména článku VII nazvaného shromáždění má z bodu 3 písmeno b) a c) soud za prokázáno, že do výlučné působnosti shromáždění náleží rozhodování o schválení nebo změně stanov společenství a rozhodování o jejich změnách a podle písmena e) schválení roční účetní závěrky předložené výborem spolu se zprávou o hospodaření společenství a správě domu, dle bodu 4, že shromáždění se schází nejméně lx za rok a svolává je výbor, dle bodu 7 , že shromáždění se svolává písemnou pozvánkou, která se doručí všem členům společenství a současně vyvěsí v domě na domovní vývěsce společenství, dle bodu 8, že písemná pozvánka má být doručena a současně vyvěšena nejméně 15 dní přede dnem konání shromáždění, v pozvánce se uvede zejména datum, hodina, místo konání a program jednání shromáždění. Dále se v pozvánce uvede, kde se mohou členové společenství seznámit s podklady k nejdůležitějším bodům jednání, pokud nejsou tyto podklady k pozvánce připojeny. Pozvánka je podepsána předsedou nebo jím pověřeným členem výboru. Dle bodu 9 věta první jednání shromáždění řídí předseda (místopředseda) výboru, nebo pověřený člen výboru, dle bodu 10 je shromáždění schopné usnášení jsou-li přítomni členové společenství, kteří mají většinu hlasů. K přijetí usnesení je zapotřebí souhlasu nadpoloviční většiny hlasů přítomných členů společenství pokud zákon nebo tyto stanovy neurčují jinak, dle bodu 11.při hlasování je rozhodující velikost spoluvlastnických podílů členů společenství na společných částech domu, dle bodu 13 písm. a) čtvrtinové většiny hlasů přítomných členů společenství je zapotřebí k přijetí usnesení o schválení nebo změně stanov, dle bodu 21. člen společenství je oprávněn nechat se zastupovat na schůzi shromáždění zplnomocněným zástupcem na základě písemné plné moci. Tato svá skutková zjištění soud prvního stupně opřel o prezentační razítko soudu, o výpis z katastru nemovitostí, o pozvánku na shromáždění vlastníků společenství ze dne 10. 11. 2011, o shodná tvrzení účastníků, o zápis ze shromáždění vlastníků ze dne 29. listopadu, o prezentační listinu a o listiny o hlasování, o stanovy společenství.

Podle soudu prvního stupně bylo v řízení bylo třeba zjistit, , zda byly dodrženy zákonné podmínky pro úspěšné podání žaloby, zda lze podle zákona a stanov konat shromáždění po sekcích, které jsou propojeny telefonicky, event. přes počítač (přes mobil) a zda pro řízení shromáždění v jednotlivých sekcích lze zvolit jiného pověřeného člena výboru či člena společenství .

Předpokladem úspěšnosti podání žaloby podle § 11 odst. 3 zák.č. 72/1994 Sb. o vlastnictví bytů je, že je podána do 6 měsíců od konání shromáždění, aktivně legitimován je přehlasovaný vlastník a v případě přehlasovaného vlastníka musí jít o důležitou záležitost. V daném případě je žalobkyně vlastníkem bytové jednotky č. 149 v domě žalobce a shromáždění 29.11.2011 se zúčastnila osobně. To, zda v bodě 4 a 5 programu hlasovala proti přijetí nebo se hlasování zdržela nelze dle soudu prvního stupně z žádného dokladu zjistit, neboť v průběhu shromáždění takový zápis nebyl pořízen. Chybný postup shromáždění nelze přičítat k tíži žalobkyně, a proto soud měl zato, že žalobkyně byla přehlasována. Shromáždění se konalo 29.11.2011 a žalobu soud obdržel 29.5.2012, tj. poslední den 6 měsíční lhůty, tedy včas. Předmětem hlasování bylo schválení ekonomické zprávy za rok 2010 a schválení plánu oprav na rok 2012 (předpokládané výdaje na rok 2012). V obou případech jde o důležité otázky, neboť se dotýkají financí všech spoluvlastníků. Změna stanov je považována vždy za důležitou otázku. .Způsob svolání shromáždění žalobkyně nenapadala, takže se jím soud prvního stupně nezabýval. Pokud právní zástupce žalobkyně uvedl, že před projednávaným shromážděním bylo svoláno jiné shromáždění na den 1.11.2011, které se z důvodu nedostatečné usnášeníschopnosti nekonalo, a následně bylo svoláno další shromáždění na 29.11.2011, ale s jiným programem, k tomu soud uvádí, že zákon o vlastnictví bytů nezná svolání náhradního shromáždění, tak jak je tomu např. u akciové společnosti (§ 185 odst. 3 obch. zák.). Vzhledem k tomu, že ust. § 3 odst. 1 a 2 zák. o vlastnictví bytů připouští jen použití občanského zákoníku, který s takovými pojmy nepracuje, není možné analogicky použít obchodní zákoník. Pokud tedy shromáždění bylo svoláno v souladu se stanovami, ale s jiným programem, nemohlo se jednat o náhradní shromáždění, ale jen o nově svolané shromáždění, a proto mohl být program shromáždění změněn.

Podle soudu prvního stupně "shromáždění neproběhlo v jedné místnosti, ale na 6 různých místech vždy 2 vchody a v jednom případě 3 vchody dohromady (6 sekcí) v jeden den a ve stejnou hodinu. Každé sekci předsedal jmenovaný člen výboru a v jednom případě pověřený člen společenství ( nebyli voleni na sekci jako předsedové shromáždění příslušné sekce); vyvstává otázka zda takový průběh byl v souladu se zákonem a stanovami".

Způsob průběhu shromáždění či jiného nejvyššího orgánu, např. valné hromady, vždy upravuje zákon. Obchodní zákoník tak např. u valné hromady stanoví dva způsoby, a to klasickou valnou hromadu nebo rozhodnutí per rollam, tj. mimo valnou hromadu. Jiný průběh než konání valné hromady (shromáždění) musí být tedy v zákoně explicitně uveden. Zákon o vlastnictví bytů jiný způsob než svolání shromáždění (všech společníků na jedno místo v jednu hodinu) nezná, a proto jiný průběh shromáždění než na jednom místě pouze s jedním zvoleným předsedou shromáždění, ve stejnou hodinu, není možný. V takovém případě není totiž jisté, jak který předseda, v tomto případě sekce, předestřel projednávaný bod programu, zda jednotlivé body programu byly objasněny ve stejném rozsahu jako v jiné sekci, není přehled o tom, zda některý ze spoluvlastníků např. nevznesl dotaz a jak a v jakém rozsahu byl dotaz zodpovězen, není jisté, zda někdo nevznesl námitku a jak na ni bylo reagováno, není přehled o regulérnosti hlasování, o zjišťování usnášeníschopnosti v jednotlivých sekcích před jednotlivými hlasováními, zda byly řádně zachyceny příchody a odchody členů společenství ze shromáždění a další. Jiný způsob konání shromáždění nakonec nepřipouští ani stanovy žalovaného. Navíc v tomto případě byly technické pomůcky nedostatečné, předsedající jednotlivých sekcí byli propojeni jen mobilními telefony, ale nešlo o přenos on line a již vůbec nebyli propojeni vizuálně. Protože se nekonalo (jedno) shromáždění, ale de facto 6 shromáždění i když ve stejný den, hodinu a se stejným programem, soud dospěl k závěru, že takový postup je v rozporu se zákonem a stanovami a žalobě vyhověl.

Podle soudu prvního stupně není vyloučeno, že by stanovy umožnily konání shromáždění "po sekcích", pak by ale muselo být podrobně stanoveno jak takové shromáždění proběhne, ale i tak by platilo, že jednotlivé sekce musí být propojeny , aby byl pouze jeden předseda shromáždění a všichni členové se viděli i slyšeli, aby mohli přímo reagovat na probíhající dění.

Porovnáním prezenční listiny a výsledného součtu účasti společníků na shromáždění vyplynulo, že tyto nesouhlasí. Za jiných okolností by soud prvního stupně zkoumal, zda tyto rozdíly mohly ovlivnit výsledky hlasování, event. zda presenční listina v porovnání s listinami o hlasování vykazuje takové hrubé chyby, které by soud vedly k závěru, že tyto listiny nejsou přezkoumatelné. V tomto konkrétním případě takové zkoumání však považoval za zbytečné s ohledem na jiný důvod vyhovění žalobě. V každém případě je prokázáno, že záznamy uvedené v presenční listině nesouhlasí se záznamy o hlasování.

Ze zápisů shromáždění po jednotlivých sekcích je dle soudu prvního stupně zřejmé, že shromáždění v sekcích neproběhlo shodně, tak například v sekci 1. se nehlasovalo o plánu oprav na rok 2012 pro nedostatečný počet členů, ale kdyby shromáždění proběhlo jako celek, tento problém by vůbec nenastal. Celá jedna sekce byla tedy vyloučena z hlasování o plánu oprav, ač ve skutečnosti shromáždění jako celek bylo usnášeníschopné. Dále v sekci 1nebylo hlasováno o změně stanov z důvodu, že návrh novely stanov členové nedostali včas. Dá se předpokládat, že i ostatní členové společenství v jiných sekcích návrh stanov obdrželi ve stejné době a v případě, že by znali stanovisko 1. sekce, k hlasování o změně stanov by rovněž nemuseli přistoupit. Ze zápisu sekce 2. vyplývá, že oba body programu tj. schválení ekonomické zprávy pro rok 2010 a 2011 a změna stanov byla přijata jedním hlasováním. V této sekci se hlasovalo oproti ostatním sekcím jinak, a to nesprávně, protože o každém bodu programu musí být hlasováno odděleně, již jen z toho důvodu, že je pro přijetí třeba jiný počet hlasů. Zápis, zřejmě z 3. sekce je nepřezkoumatelný, neboť není uvedeno z jakého shromáždění byl zápis pořízen, tj. chybí datum konání shromáždění a označení alespoň vchodů domů. Zápis je velmi stručný a bez znalosti místních poměrů je prakticky bez vypovídací hodnoty. U schválení ekonomické zprávy je uvedeno "nedostatečné". Jednoznačně nelze říci, co to znamená, zda podklady byly nedostatečné nebo zpráva nebyla přijata dostatečným počtem hlasů. Ze zápisu nevyplývá, že by se vůbec projednala otázka změny stanov a že by o této otázce bylo hlasováno. Ze zápisu 4.sekce pak nelze rovněž nic podstatného zjistit, pouze to, že program byl přijat a pak se rozvinula diskuze. V zápise není uvedeno, že by se hlasovalo o jednotlivých bodech programu.

Z výše uvedeného vyplývá, že shromáždění neprobíhalo ve všech sekcích stejně, z některých zápisů např. sekce 3 a 4 nelze zjistit o jakých bodech programu bylo hlasováno, v jiných sekcích bylo hlasováno o všech bodech programu jedním hlasováním, což je nepřípustné, ze zápisů nevyplývá, že by jednotlivé sekce byly informovány o připomínkách jiných sekcí k jednotlivým bodům programu. I když diskuze není předmětem přijatých rozhodnutí, kterými se soud zabývá, nelze pominout, že každá sekce v diskuzi probírala problémy týkající se těch vchodů z kterých se vlastníci na shromáždění sešli. Zápis z jednotlivých diskuzí se tedy u jednotlivých sekcí liší, což samozřejmě není možné, má-li shromáždění proběhnout jako celek. I připomínky, návrhy, stížnosti, podněty musí projednat na shromáždění jako celek a nikoliv odděleně. Ze shromáždění musí existovat jeden zápis , o jednotlivých bodech musí proběhnout pouze jedno hlasování (nikoliv po etapách) a průběh shromáždění musí být pro všechny členy stejný - hlasovat po jednotlivých bodech programu, nikoliv najednou o všech bodech programu, všichni musí být zapojeni do diskuze o jednotlivých bodech programu o kterých se hlasuje a nakonec musí všichni vědět i co bylo předmětem diskuze. O tom, že jednotlivé sekce nebyly v průběhu shromáždění o těchto věcech informováni potvrdili i oba slyšení svědci. Protože tomu tak nebylo, nepovažuje soud usnesení přijatá na shromáždění 29.11.3011 za platně přijatá.

Soud prvního stupně rovněž poukázal na to, že dle programu shromáždění, mělo být pod bodem 4 projednáno schválení ekonomické zprávy za rok 2010, dále informace o stavu prací probíhajících v roce 2011 a schválení plánu oprav na rok 2012. Pod bodem 5 měla být schválena novela stanov. Dle zápisu shromáždění pod bodem 4 došlo k a) schválení ekonomické zprávy za rok 2010 75,047%, b) informace o stavu prací probíhajících v roce 2011, která byla schválena 51,5208% a c) schválen plán oprav za rok 2012. U plánu oprav je uvedeno, že bude znovu projednán na jarním shromáždění po předložení rozpočtů a projektové dokumentace. Pod bodem 5 byla schválena novela stanov počtem 75,047% hlasů přítomných. Při rekapitulaci přijatých rozhodnutí došlo k přečíslování , podle něhož schválení účetní závěrky za rok 2010 je vedeno pod bodem 1 (původně bod 4 písm.a), opravy roku 2011 pod bodem 2 (původně bod 4 písm. b) a schválení změny stanov pod bodem 3 (původně bod 5). Ačkoliv závěr shromáždění zachycený v zápise ze shromáždění neodpovídá avízovanému programu ani vlastnímu průběhu shromáždění, co se týče očíslování bodů programu, soud v tomto pochybení nespatřuje takovou intenzitu pochybení pro kterou by mělo dojít k vyhovění žalobě. Vzhledem k tomu, že program shromáždění obsahoval jen pár bodů, lze se v zápise i přes přečíslování zorientovat a dobrat se výsledku hlasování. Soud uzavřel, že toto pochybení nedosahuje takové intenzity, aby bylo důvodem k určení, že shromáždění je neplatné.

Podle soudu prvního stupně byla žalobkyně ve věci úspěšná, a proto jí dle § 142 odst. 1 o.s.ř. náleží náhrada nákladů řízení. Ty představuje odměna dle § 7 písm. g) vyhl.č. 484/2000 Sb. ve výši 15 000,--Kč a režijní paušál á 300,--Kč za převzetí a přípravu, sepis žaloby ,účast u jednání dne 11.12.2012 a dne 29.1.2013 dle § 13 odst. 3 ve spojení s § 11

Nahrávám...
Nahrávám...